Těsně před turnajem se k nám dostala nemilá zpráva, která pořádně zamíchala oběma sestavami – vypadl Branďáskův střídač Scotty v Jumperech, tak musela mamce na pomoc přispěchat Bailinka. Runnerům tím pádem vypadl malý pejsek, tedy snižovač. Z velkých psů je nejmenší jen Mollynka, která byla tedy pasována do role snižovače na výšku překážek 32,5 cm (žádná sláva, no). Monika s Mollčou s sebou měli i malou Chloe (o miminku v Mončině bříšku ani nemluvím), takže ta se stala naším víkendovým maskotem a občas největší fanynkou všech FUNaticů. Do krásného areálu Kempu v Žamberku většina vyrazila už v pátek. Karolíně moc děkujeme za zařízení ubytování. Chytičky byly úžasné – dole dvě postele a po příkrých schodech se šlo do podkoví, kde byly jen dvě matrace na zemi.
Ráno dojel i zbytek „Fanatiků“, zdárně se povedlo i Bailinky druhé měření opět na 33 cm a po schůzkách rozhodčích i kapitánů se šlo hned běhat. Jumpeři nastupovali jako první v 5. divizi a protože se běhal Speed Trial 4×3, pokoušeli sme se o co nejlepší čas. Žádná sláva to tedy nebyla – Blaženka ve všech třech bězích lovila míčky, Dastík jednou vyhl a čas nás dostatečně neuspokojoval. Bailinka svůj první ofiko závod běhala bez chybičky. Druhým naším soupeřem se stali Black Pirates – časově jsme si polepšili hned prvním během za 19,72 s. Po obědě jsme se ještě utkali s Orcou Atlantic, kteří běhali jen exhibičně (zřejmě nevyřízená licence) a protože jsme už měli hezký zaběhnutý čas (v tu dobu na 2. místě), nasadili jsme místo starťáka Dastyho starouška Barníčka a místo Bailinky Brandušku. Brandy mile překvapila docela slušnými časy kolem 5,60 s. Poslední nás v ten den čekali HopTrop Panthers, ale nedařily se střídačky, takže žádný nový, lepší čas nepřibyl a do druhého dne jsme postupovali z krásného 3. místa.
Naši Runneři startovali ve 4. divizi, kde bylo méně týmů, takže je ten den čekaly jen tři rozběhy. Jak už bylo zmiňováno, museli běhat na velké překážky – snižovačem byla jen Molly s výškou překážek 32,5 cm a Jeromek na dvou pozicích, a to pozici starťáka a posledního pejska, kdyby náhodou mladý Dastík vyhýbal. Všichni si ale vedli výborně. V prvním rozběhu proti The Rebels Rock and Roll běžela osvědčená sestava (Zara, Molly, Sandy a Jerome) a zaběhli si čas 19,18 s. Dalšími soupeři byli Budweiss Fly – tentokrát startoval Jerome a jako poslední běžel právě Dastík. Hned v druhém běhu se jim podařil krásný čas 18,80 s! Poslední utkání bylo proti belgickým Sky Jumpers. Každá sestava běžela v tomto rozběhu dva běhy (Runneři totiž běhali 3×4), aby to bylo spravedlivé a nikdo se moc neunavil. I tady se jim povedl zaběhnout hezký 18kový čas. Runneři tak do druhého dne postupovali také z 3 báječného 3. místa.
Tak to byl sobotní závodní den. Pomalu jsme sklidili „všechny“ věci od dráhy, pořádně vyvenčili pejsky, ti si pak společně s Barníčkem pochutnali na jeho narozeninovém dortu z masa, hrášku a kukuřice a byli uloženi k odpočinku, zatímco páníčkové se šli pobavit, nakrmit a napojit do hospůdky. Všichni jsme doufali, že se probudíme do stejně báječného a slunečného dne i v neděli. Bohužel se nepovedlo. Probudili jsme se do deštivého rána a….. chyběl nám jeden box! Dobře to ale dopadlo, o box se nám postarali HopTropové, kterým tímto dlužíme a příště jistě nezapomeneme lahvinku. Díky! Box nebylo jediné drama dne, ale k tomu se dostaneme později.
Hned v prvním rozběhu Jumpeři nastoupili proti HopTrop Panthers (teď mě tak napadá, že bůhví, jak to s tím boxem vlastně bylo….). Hned v prvním běhu jsme si vylepšili čas z předchozího dne na 19,59 s a vyhráli i další tři běhy. Jenže pak nás čekali Black Pirates, o kterých jsme věděli, že si časově trochu popletli divizi, takže přišla tak trochu očekávaná prohra -první prohra, další už by pro nás byla „smrtelná“. Mezitím se ovšem odehrálo pár dramat – přišla pekelná průtrž mračen (foťák namokl, takže žádná další videa už bohužel nemáme). Kromě průtrže mračen došlo i k „průtrži“ v klícce teriérek – na Bailinku přišel pekelný průjem a bohužel to pustila v kleci. Káťa byla zrovna s Martou pro kafe a když se vrátila, našla tuhle pohromu a dvě nebožáka natlačená vzadu v kleci se od toho štítivě odtahovala. Drapla teda holčičky (a i když se snažily se toho nedotknout, tak přece jen to měli rozmázlé i na zádech) a šup s nima do řeky, kde je drhla kapradím (to asi musel být pohled pro bohy), po holčičkách musela vyprat i deku – neuvěřitelné, jak dokáže Vetbed ztěžknout, když se namočí. A šlo se znovu běhat, tentokrát proti Crazy Balls II. – opět jsme nasadili naši rychlejší sestavu (Bailinka se dokonce během rozběhů běžela ještě jednou vyprázdnit do prostoru mimo dráhy, asi aby ji to rychleji běhalo) a povedlo se nám vítězství 3:0, tím jsme si zajistili účast ve finále právě proti obávaným Black Pirates. Šance jsme si mysleli, že máme pramalé (Piráti byli prostě rychlejší, ale zase na druhou stranu se během turnaje už 2x brejkli), tak jsme nasadili starou gardu, tedy Brandy a Barníčka s tím, že ať si aspoň starouškové zaběhají. Hned po prvním běhu, kdy nám naskočil čas 20,52 a Pirátům 20,16, bylo jasné, že Piráti mají už možná unavené pejsky a časově bychom je mohli zmáknout. Rychle tedy došlo k výměně sestavy zase na Dastyho a Bailinku, no a povedlo se. Finále jsme vyhráli, jenže Piráti za ten den ještě neprohráli, a tak nás čekalo opakované finále. Tentokrát jsme už věděli, že bychom je mohli zvládnout porazit a taky, že se povedlo. Sice to bylo napínavé do poslední chvilky, tedy posledního běhu, kdy chybovaly oba týmy, ale Afrička s Blaženkou zvládly rychleji opravit a my tak vyhráli 3:2 a získali 1. místo v 5. divizi.
Runneři si na své běhy museli hodně dlouho počkat. Dopoledne se musely každou chvíli kvůli dešti přestavovat dráhy (i tak to tam vypadalo jak v bahenní lázni), ale polední liják zamával se světly druhém parkuru, takže všechny odpolední běhy se odehrály na jedné dráze, což za účasti 45 týmů z Evropy nebyla vůbec žádná sranda a já tedy skládám poklonu pořadatelům, že psychicky vydrželi a nezkolabovali. Prvně se opět utkali s Budweis Fly, které rozdrtili naprosto bezchybně 3:0 a ještě si také prvním během vylepšili čas na 18,58 s. Rozběh proti Manic PSYchosis vypadal hodně nadějně, jenže bohužel za stavu 2:0 (běželo se na tři vítězné) začal trochu zlobit Dastík s vyhýbáním, takže runnerská prví prohra 2:3. Náladičku si ale spravili zanedlouho proti The Rebelsk Rock and Roll s výhrou 3:0 a krásnými 18kovými časy. Předposledním soupeřem byli z rána už poražení Budweis Fly. Tentokrát to bylo o dost napínavější – chyby totiž opravovaly oba týmy, ale nakonec Runneři nakonec byli úspěšnější. Bohužel je štěstí opustilo v semifinále proti Manic PSYchosis, kteří hodně chybovali, jenže se objevily chybičky i u Runnerů a poslední čisté běh bez oprav byli Manic prostě rychlejší. Velká škoda, ale i 3. místo poprvé na velké překážky je parádní úspěch. Taky velká gratulace.
Všichni byli, rádi, že je to za námi – rozbila se jedna světla, vše se tedy dobíhalo na jednom parkuru. Vyhlašování proběhlo až někdy kolem půl deváté večer. Památeční pohár Jumperů dostala Bailinka. Velký pohár za první místo si zaslouženě odvezla Petra s Afričkou, která se do nedělních běhů vyspala do růžova a výrazně zlepšila střídačky a jistě i Petře se pohár v novém domečku už vyjímá na nějakém čestném místě. V dešti se toho moc vyfotit nedalo, takže děkujeme aspoň za jednu společnou fotku polským https://www.facebook.com/Fotografiapodpsem Domů nás čekala dlouhatánská cesta. Díky všem FUNaticům za milou společnost během víkendu, především nabíječům, kapitánům a organizátorům. Těšíme se na příště!
Ráno dojel i zbytek „Fanatiků“, zdárně se povedlo i Bailinky druhé měření opět na 33 cm a po schůzkách rozhodčích i kapitánů se šlo hned běhat. Jumpeři nastupovali jako první v 5. divizi a protože se běhal Speed Trial 4×3, pokoušeli sme se o co nejlepší čas. Žádná sláva to tedy nebyla – Blaženka ve všech třech bězích lovila míčky, Dastík jednou vyhl a čas nás dostatečně neuspokojoval. Bailinka svůj první ofiko závod běhala bez chybičky. Druhým naším soupeřem se stali Black Pirates – časově jsme si polepšili hned prvním během za 19,72 s. Po obědě jsme se ještě utkali s Orcou Atlantic, kteří běhali jen exhibičně (zřejmě nevyřízená licence) a protože jsme už měli hezký zaběhnutý čas (v tu dobu na 2. místě), nasadili jsme místo starťáka Dastyho starouška Barníčka a místo Bailinky Brandušku. Brandy mile překvapila docela slušnými časy kolem 5,60 s. Poslední nás v ten den čekali HopTrop Panthers, ale nedařily se střídačky, takže žádný nový, lepší čas nepřibyl a do druhého dne jsme postupovali z krásného 3. místa.
Naši Runneři startovali ve 4. divizi, kde bylo méně týmů, takže je ten den čekaly jen tři rozběhy. Jak už bylo zmiňováno, museli běhat na velké překážky – snižovačem byla jen Molly s výškou překážek 32,5 cm a Jeromek na dvou pozicích, a to pozici starťáka a posledního pejska, kdyby náhodou mladý Dastík vyhýbal. Všichni si ale vedli výborně. V prvním rozběhu proti The Rebels Rock and Roll běžela osvědčená sestava (Zara, Molly, Sandy a Jerome) a zaběhli si čas 19,18 s. Dalšími soupeři byli Budweiss Fly – tentokrát startoval Jerome a jako poslední běžel právě Dastík. Hned v druhém běhu se jim podařil krásný čas 18,80 s! Poslední utkání bylo proti belgickým Sky Jumpers. Každá sestava běžela v tomto rozběhu dva běhy (Runneři totiž běhali 3×4), aby to bylo spravedlivé a nikdo se moc neunavil. I tady se jim povedl zaběhnout hezký 18kový čas. Runneři tak do druhého dne postupovali také z 3 báječného 3. místa.
Tak to byl sobotní závodní den. Pomalu jsme sklidili „všechny“ věci od dráhy, pořádně vyvenčili pejsky, ti si pak společně s Barníčkem pochutnali na jeho narozeninovém dortu z masa, hrášku a kukuřice a byli uloženi k odpočinku, zatímco páníčkové se šli pobavit, nakrmit a napojit do hospůdky. Všichni jsme doufali, že se probudíme do stejně báječného a slunečného dne i v neděli. Bohužel se nepovedlo. Probudili jsme se do deštivého rána a….. chyběl nám jeden box! Dobře to ale dopadlo, o box se nám postarali HopTropové, kterým tímto dlužíme a příště jistě nezapomeneme lahvinku. Díky! Box nebylo jediné drama dne, ale k tomu se dostaneme později.
Hned v prvním rozběhu Jumpeři nastoupili proti HopTrop Panthers (teď mě tak napadá, že bůhví, jak to s tím boxem vlastně bylo….). Hned v prvním běhu jsme si vylepšili čas z předchozího dne na 19,59 s a vyhráli i další tři běhy. Jenže pak nás čekali Black Pirates, o kterých jsme věděli, že si časově trochu popletli divizi, takže přišla tak trochu očekávaná prohra -první prohra, další už by pro nás byla „smrtelná“. Mezitím se ovšem odehrálo pár dramat – přišla pekelná průtrž mračen (foťák namokl, takže žádná další videa už bohužel nemáme). Kromě průtrže mračen došlo i k „průtrži“ v klícce teriérek – na Bailinku přišel pekelný průjem a bohužel to pustila v kleci. Káťa byla zrovna s Martou pro kafe a když se vrátila, našla tuhle pohromu a dvě nebožáka natlačená vzadu v kleci se od toho štítivě odtahovala. Drapla teda holčičky (a i když se snažily se toho nedotknout, tak přece jen to měli rozmázlé i na zádech) a šup s nima do řeky, kde je drhla kapradím (to asi musel být pohled pro bohy), po holčičkách musela vyprat i deku – neuvěřitelné, jak dokáže Vetbed ztěžknout, když se namočí. A šlo se znovu běhat, tentokrát proti Crazy Balls II. – opět jsme nasadili naši rychlejší sestavu (Bailinka se dokonce během rozběhů běžela ještě jednou vyprázdnit do prostoru mimo dráhy, asi aby ji to rychleji běhalo) a povedlo se nám vítězství 3:0, tím jsme si zajistili účast ve finále právě proti obávaným Black Pirates. Šance jsme si mysleli, že máme pramalé (Piráti byli prostě rychlejší, ale zase na druhou stranu se během turnaje už 2x brejkli), tak jsme nasadili starou gardu, tedy Brandy a Barníčka s tím, že ať si aspoň starouškové zaběhají. Hned po prvním běhu, kdy nám naskočil čas 20,52 a Pirátům 20,16, bylo jasné, že Piráti mají už možná unavené pejsky a časově bychom je mohli zmáknout. Rychle tedy došlo k výměně sestavy zase na Dastyho a Bailinku, no a povedlo se. Finále jsme vyhráli, jenže Piráti za ten den ještě neprohráli, a tak nás čekalo opakované finále. Tentokrát jsme už věděli, že bychom je mohli zvládnout porazit a taky, že se povedlo. Sice to bylo napínavé do poslední chvilky, tedy posledního běhu, kdy chybovaly oba týmy, ale Afrička s Blaženkou zvládly rychleji opravit a my tak vyhráli 3:2 a získali 1. místo v 5. divizi.
Runneři si na své běhy museli hodně dlouho počkat. Dopoledne se musely každou chvíli kvůli dešti přestavovat dráhy (i tak to tam vypadalo jak v bahenní lázni), ale polední liják zamával se světly druhém parkuru, takže všechny odpolední běhy se odehrály na jedné dráze, což za účasti 45 týmů z Evropy nebyla vůbec žádná sranda a já tedy skládám poklonu pořadatelům, že psychicky vydrželi a nezkolabovali. Prvně se opět utkali s Budweis Fly, které rozdrtili naprosto bezchybně 3:0 a ještě si také prvním během vylepšili čas na 18,58 s. Rozběh proti Manic PSYchosis vypadal hodně nadějně, jenže bohužel za stavu 2:0 (běželo se na tři vítězné) začal trochu zlobit Dastík s vyhýbáním, takže runnerská prví prohra 2:3. Náladičku si ale spravili zanedlouho proti The Rebelsk Rock and Roll s výhrou 3:0 a krásnými 18kovými časy. Předposledním soupeřem byli z rána už poražení Budweis Fly. Tentokrát to bylo o dost napínavější – chyby totiž opravovaly oba týmy, ale nakonec Runneři nakonec byli úspěšnější. Bohužel je štěstí opustilo v semifinále proti Manic PSYchosis, kteří hodně chybovali, jenže se objevily chybičky i u Runnerů a poslední čisté běh bez oprav byli Manic prostě rychlejší. Velká škoda, ale i 3. místo poprvé na velké překážky je parádní úspěch. Taky velká gratulace.
Všichni byli, rádi, že je to za námi – rozbila se jedna světla, vše se tedy dobíhalo na jednom parkuru. Vyhlašování proběhlo až někdy kolem půl deváté večer. Památeční pohár Jumperů dostala Bailinka. Velký pohár za první místo si zaslouženě odvezla Petra s Afričkou, která se do nedělních běhů vyspala do růžova a výrazně zlepšila střídačky a jistě i Petře se pohár v novém domečku už vyjímá na nějakém čestném místě. V dešti se toho moc vyfotit nedalo, takže děkujeme aspoň za jednu společnou fotku polským https://www.facebook.com/Fotografiapodpsem Domů nás čekala dlouhatánská cesta. Díky všem FUNaticům za milou společnost během víkendu, především nabíječům, kapitánům a organizátorům. Těšíme se na příště!
|
|