|
Trochu adrenalinový výlet - kromě sluníčka i hromada cyklistů, orientačních běžců a vyplašených srneček (ty jsme ovšem fotit nezvládali).
|
To byl zase jednou nápad. Už místo setkání Divoká Šárka napovídalo, že to nebude jen tak. S našimi FUNatickými flyballáky jsme si chtěli zpříjemnit den, jenže od rána to byl trochu adrenalin - nikdo nic nestíhal, hned na úvod se mezi pány strhla bitka o Bailinky míček. No nic, krev netekla, jen malý Bady měl trošku natržené kšírky.
Už předtím jsme si všimli, že sem tam nějaká srnka proběhne, sem tam nějaký zbloudilý, upachtěný orientační běžec. Bohužel v jednom místě ale běžci vyplašili celé stádo srnek – čehož si páníčci nevšimli, zato pejskové ano. První zareagovala Petra - za jejím hurónským pokřikem „Afrika, nesmíííííííííííš!!!“ se přidala i Káťa. Už bylo pozdě, viděli jsme jen pelášící prdelky, u Bailinky ani elektrický oboječek nepomohl (ani se neotočila) a my jen sledovali jak s Afričkou mizí v dáli. Bailinka se vrátila asi po pěti minutách v obrovské extázi, pořád se otáčela a měla tendence znovu vyrazit za srnkou. Afričce návrat trval trochu déle, ale nakonec taky dorazila.
Obě dámy si tedy vysloužily vodítko, takže žádná další dramata nás snad nečekala – snad jen, když jsme se občerstvovali v Hostinci Dívčí skok (velmi zvláštní obsluha), tak až k plotu, kde byli uvázaní pejskové, se došla jedna srnka podívat, co je to tam za smečku, co prohnala její kolegyně. Pejskové naštěstí zrovna vyhlíželi svoje páníčky, takže si té milé návštěvy ani nevšimli a dál úspěšně zamotávali jedno vodítko přes druhé. Po rozmotání celého promotance jsme vyrazili zvolna zpátky k autům a jelo se domů.
Děkujeme za milé setkání s flyballáky i Dastíčkovými potomky.
Už předtím jsme si všimli, že sem tam nějaká srnka proběhne, sem tam nějaký zbloudilý, upachtěný orientační běžec. Bohužel v jednom místě ale běžci vyplašili celé stádo srnek – čehož si páníčci nevšimli, zato pejskové ano. První zareagovala Petra - za jejím hurónským pokřikem „Afrika, nesmíííííííííííš!!!“ se přidala i Káťa. Už bylo pozdě, viděli jsme jen pelášící prdelky, u Bailinky ani elektrický oboječek nepomohl (ani se neotočila) a my jen sledovali jak s Afričkou mizí v dáli. Bailinka se vrátila asi po pěti minutách v obrovské extázi, pořád se otáčela a měla tendence znovu vyrazit za srnkou. Afričce návrat trval trochu déle, ale nakonec taky dorazila.
Obě dámy si tedy vysloužily vodítko, takže žádná další dramata nás snad nečekala – snad jen, když jsme se občerstvovali v Hostinci Dívčí skok (velmi zvláštní obsluha), tak až k plotu, kde byli uvázaní pejskové, se došla jedna srnka podívat, co je to tam za smečku, co prohnala její kolegyně. Pejskové naštěstí zrovna vyhlíželi svoje páníčky, takže si té milé návštěvy ani nevšimli a dál úspěšně zamotávali jedno vodítko přes druhé. Po rozmotání celého promotance jsme vyrazili zvolna zpátky k autům a jelo se domů.
Děkujeme za milé setkání s flyballáky i Dastíčkovými potomky.