|
Konečně jeden krásný den a jak ho nejlépe strávit – ve skvělé společnosti FUNaticů na flyballu.
|
Náš tým v poslední době obdržel několik pozvání k tréninkům u jiných týmů (nejsme si jistí, jestli jsou pozvání z důvodu, že jsme tak oblíbení anebo že je nás ostatním líto :-D). Nicméně nejdéle slibovaný a jediný termín, kdy byla většina z nás schopna někam vyrazit, byl právě tento víkend, takže to prozatím vyhrál trénink u Laviny. K dispozici jsme měli jen souřadnice, věděli jsme, že je to někde za Děčínem, ale přesto nás za Děčínem trochu zaskočila cedule „státní hranice“ – přesně tam to bylo – široko daleko nic, jen hluboký les a malý plácek. To, že se nad námi Laviňáci smilovali, jsme pochopili ve chvíli, kdy jsme dráhu postavili do luku. Pak se zapichovaly plůtky – prakticky celý ho po nás museli opravit. No prostě jedna perla za druhou.
Při bězích jsme si už snad žádnou ostudu neuřízli. Karolína a někteří z nás dostali od Milušky cenné rady, co a jak dělat/spíš nedělat a hlavně jsem si mohli zaběhat na světla – vůbec jsme netušili, že Lavina má svoje světla, takže to bylo moc příjemné překvapení. Dopoledne se běželo 2x pět běhů každý. Jediný, kdo si trénink moc neužil byla Bailinka - po trhání drápku měla klidový režim, nakonec jí ale ani zafačovaná nožka nebránila v běhání. Občas zapomněla běhat po třech, ale dávala si ale veliký pozor, aby zpátky k paničce přiklopýtala zase po třech, hééérečka mrňavá (všimli si toho i někteří z Laviny, takže Bailinka pobavila). Nejvíc ze všech si ale den užil malý Dasty – je to nový přírůstek k FUNatičce Bowie, který tu měl stejně starého a o dost většího kámoše. Když se vrátili všichni z oběda, zaběhli jsme si všichni ještě jednou 2x pět běhů, v klídku jsme pobalili a vyrazili domů.
No a protože to bylo moc fajn odpoledne a my se dost neužili, část FUNatických držáků večer ještě vyrazila na pokec do Kafárny na kus řeči, kde jsme oproti původnímu plánu poseděli do nočních hodin. Tam jsme probrali všechno možné, hlavně jak Laviňákům závidíme nejen místo, kde trénují, ale i tu pohodičku. Jednou za čas asi fajn pro zpestření, ale nějak si neumíme představit, že by ta naše banda byla schopná dát se dohromady víkend co víkend a někde se scházet, protože na víkend, pokud není flyballový turnaj, se většinou rozlétneme po celé republice (někdy i světě). Díky tedy moc Lavině za skvěle strávený den. Určitě se zase někdy rádi přijedeme podívat a tentokrát snad bez úvodní ostudy.
Při bězích jsme si už snad žádnou ostudu neuřízli. Karolína a někteří z nás dostali od Milušky cenné rady, co a jak dělat/spíš nedělat a hlavně jsem si mohli zaběhat na světla – vůbec jsme netušili, že Lavina má svoje světla, takže to bylo moc příjemné překvapení. Dopoledne se běželo 2x pět běhů každý. Jediný, kdo si trénink moc neužil byla Bailinka - po trhání drápku měla klidový režim, nakonec jí ale ani zafačovaná nožka nebránila v běhání. Občas zapomněla běhat po třech, ale dávala si ale veliký pozor, aby zpátky k paničce přiklopýtala zase po třech, hééérečka mrňavá (všimli si toho i někteří z Laviny, takže Bailinka pobavila). Nejvíc ze všech si ale den užil malý Dasty – je to nový přírůstek k FUNatičce Bowie, který tu měl stejně starého a o dost většího kámoše. Když se vrátili všichni z oběda, zaběhli jsme si všichni ještě jednou 2x pět běhů, v klídku jsme pobalili a vyrazili domů.
No a protože to bylo moc fajn odpoledne a my se dost neužili, část FUNatických držáků večer ještě vyrazila na pokec do Kafárny na kus řeči, kde jsme oproti původnímu plánu poseděli do nočních hodin. Tam jsme probrali všechno možné, hlavně jak Laviňákům závidíme nejen místo, kde trénují, ale i tu pohodičku. Jednou za čas asi fajn pro zpestření, ale nějak si neumíme představit, že by ta naše banda byla schopná dát se dohromady víkend co víkend a někde se scházet, protože na víkend, pokud není flyballový turnaj, se většinou rozlétneme po celé republice (někdy i světě). Díky tedy moc Lavině za skvěle strávený den. Určitě se zase někdy rádi přijedeme podívat a tentokrát snad bez úvodní ostudy.