|
Největší účast měla ČB Alea, ale i FUNatici měli malé zastoupení – hlavní hvězdou byl Barnei, ukázkový model. Děkujeme za uspořádání semináře Marcele Noskové a milé přednášející Veronice Gesierichové. Jediná chybička byla místní hospůdka – to byl fakt úlet.
|
Přesně takový seminář jsme potřebovali - málkdo totiž ví, jak správně zacházet se svým pejskem, jak ho protahovat, masírovat a zvyšovat jeho kondičku. Maličko odrazovalo, že seminář se bude konat celý den, ale nakonec nám ten den přišel skoro málo.
Na seminář jsme vyrážely s Kájou brzy ráno, štěstí, že se konal nedaleko ve Svijanském Újezdě. Přihlášená byla jen Branduška – jakožto klidnější pejsek, na Bailinku totiž nemáme svěrací kazajku a Dasty. Seminář vedla miloučká slečna Veronika Gesierichová, veterinární lékařka. Po představení všech účastníků, sdělení kdo má s jakým pejskem jaké problémy a jaké dělá sporty jsme se pustili do teorie – rizikové body flyballu, péče o pohybový aparát, předcházení zraněním, jaké používat přípravky apod. Hodně se diskutovalo a perličkou dopolední části byla ukázka správného protahování psíka. Předváděcím modelem byl Káji Barníček, po praktické ukázce jsme se pod dozorem Veroniky pustili sami do protahování ve dvojicích. S některými pejsky účastníci semináře trochu bojovali, ale Veronika opět poradila, jak to zvládnout s neklidným pejskem – fungovalo to (i když asi ne na všechny).
Ani nám nepřišlo jak čas hrozně letí, najednou bylo odpoledne. Společně jsme vyrazili na oběd do místní vyhlášené hospůdky. Bohužel tentokrát byla asi jiná směna než den předešlý, kdy byli všichni spokojeni. Na oběd jsme čekali určitě 2 hodiny (výmluva „museli se dovařit brambory“ byla dost k smíchu). Poté, co někteří čekání vzdali, jsme se konečně dočkali. Jediné plus oběda bylo, že jsme seděli aspoň v příjemné společnosti.
Odpolední (díky hospůdce spíš podvečerní) část byla věnována nasvalování psího sportovce – cvičení na míčích. Tentokrát se ukázkovým modelem stala Branduška, která byla ale po vypuštění z boudičky trochu rozdivočelá, takže jsme rozhodně nebyly tak sehrané jako Barníček. Postupně se vystřídali všichni a musím říct, že z tohodle cvičení byli pořádně namoženi i páníčci.
Každému páníčkovi, co má doma psího sportovce můžeme seminář jen doporučit – dozvěděli jsme se hodně a hlavně co všechno děláme úplně blbě. Největší chybou bývá asi to, že před výkonem pejsky protahujeme a po výkonu se snažíme pejsky tzv. vychodit. Mělo by to být přesně obráceně. Teď už jen zbývá všechno uvést pravidelně do praxe, tedy správné rozehřátí před výkonem a zklidnění po výkonu a během týdne se párkrát donutit na pravidelné cvičení a protahování.
Na seminář jsme vyrážely s Kájou brzy ráno, štěstí, že se konal nedaleko ve Svijanském Újezdě. Přihlášená byla jen Branduška – jakožto klidnější pejsek, na Bailinku totiž nemáme svěrací kazajku a Dasty. Seminář vedla miloučká slečna Veronika Gesierichová, veterinární lékařka. Po představení všech účastníků, sdělení kdo má s jakým pejskem jaké problémy a jaké dělá sporty jsme se pustili do teorie – rizikové body flyballu, péče o pohybový aparát, předcházení zraněním, jaké používat přípravky apod. Hodně se diskutovalo a perličkou dopolední části byla ukázka správného protahování psíka. Předváděcím modelem byl Káji Barníček, po praktické ukázce jsme se pod dozorem Veroniky pustili sami do protahování ve dvojicích. S některými pejsky účastníci semináře trochu bojovali, ale Veronika opět poradila, jak to zvládnout s neklidným pejskem – fungovalo to (i když asi ne na všechny).
Ani nám nepřišlo jak čas hrozně letí, najednou bylo odpoledne. Společně jsme vyrazili na oběd do místní vyhlášené hospůdky. Bohužel tentokrát byla asi jiná směna než den předešlý, kdy byli všichni spokojeni. Na oběd jsme čekali určitě 2 hodiny (výmluva „museli se dovařit brambory“ byla dost k smíchu). Poté, co někteří čekání vzdali, jsme se konečně dočkali. Jediné plus oběda bylo, že jsme seděli aspoň v příjemné společnosti.
Odpolední (díky hospůdce spíš podvečerní) část byla věnována nasvalování psího sportovce – cvičení na míčích. Tentokrát se ukázkovým modelem stala Branduška, která byla ale po vypuštění z boudičky trochu rozdivočelá, takže jsme rozhodně nebyly tak sehrané jako Barníček. Postupně se vystřídali všichni a musím říct, že z tohodle cvičení byli pořádně namoženi i páníčci.
Každému páníčkovi, co má doma psího sportovce můžeme seminář jen doporučit – dozvěděli jsme se hodně a hlavně co všechno děláme úplně blbě. Největší chybou bývá asi to, že před výkonem pejsky protahujeme a po výkonu se snažíme pejsky tzv. vychodit. Mělo by to být přesně obráceně. Teď už jen zbývá všechno uvést pravidelně do praxe, tedy správné rozehřátí před výkonem a zklidnění po výkonu a během týdne se párkrát donutit na pravidelné cvičení a protahování.