|
FUNatic Runners v 1. divizi: 5. místo
FUNatic Jumpers v 3. divizi: 4. místo FUNatic Veterans ve veteránech: 3. místo
Mistrovství borderek za námi. Umístění si dovezli jen veteránci. Jumpery podpořila Zuzka s Májou, kterým moc děkujeme za výpomoc. Runneři nastoupili do 1. divize, asi by nám víc slušela 2. divize, ale ostudu jsme si neuřízli a některým týmům jsme i tak dokázali připravit horké chvilky. Ač jsme na dráze nezvítězili, cenné vítězství máme z 1. ročníku miniher bez hranic, umístili jsme se v součtu na 3. místě. Jinak samozřejmě velký dík pořadatelům za uspořádání báječného a námi oblíbeného turnaje!
|
Káťa a Petra s Martinem vyrazili už v pátek. Bohužel zklamal bufáč, pivečko jsme stihli jen jedno o druhé se s námi podělili RUPové – kšeft za všechny prachy – teplé pivo v plechovce jsme druhý den vraceli úžasně vychlazeným točeným. Ale co, lepší než drátem do oka. Pro Petru neproběhl noční spánek moc klidně - ráno byla nepříčetná kvůli psům v kotcích, kteří proštěkali celou noc. Káťa zažila horkou chvilku až k ránu, kdy začala bouřka a Branduška se rozhodla odejít ze stanu někam do bezpečí. Naštěstí se Brandy rychle uklidnila hned jak bouřka přešla, protože jinak bysme toho už moc nenaběhali. Kolem šesté jsme si s ostatními vyměnili pár SMSsek a znovu usnuli. Šok nám připravil Vláďa, který kolem našich stanů proběhl a brutálně zařval „kůže líný vstávat“ - sice jsme se lekli, ale během chvilky spali dál. Po probuzení těsně před koncem přejímky nás trochu začala popadat panika – Aneta ještě nedorazila a nezvedala ani jeden telefon. Všechno ale dobře dopadlo, stihla i veterány a líčila, jak se jí to ráno všechno po…. (bloudění, vybité telefony apod.).
SOBOTNÍ JUMPEŘI – 3. divize, Speed Trial 4×3 běhy, mezní čas 18,57 s (náš vstupní čas se zařadil na předposlední místo)
Tým Jumperům tentokrát posílila Zuzka s Májou, zastupovala dovolenkářku Martu. Zastoupení zhostila báječně. Při odbězích nás dost vyděsila Bowie, která začala vyhýbat – vyhla několikrát, a to i když s ní někdo běžel od boxu. Vláďa pak dostal instrukce, co dělat, kudy běžet apod. Jak myslíte, že to dopadlo – je to chlap, takže vyvedl úplně pravý opak, než dostal za úkol, takže Bowie vyhla a Brandušku nenapadlo nic lepšího, než to vzít za Bowie také mimo dráhu a ještě jí přitom blafnout do ksichtu. Přednostně jsme nechali opravit Bowie, u Brandy jsme doufali, že to bylo jen krátkodobé pomatení smyslů. Vláďa dostal trochu za uši a znovu jsme mu polopatě vysvětlily, jak se má chovat. Tentokrát to klaplo, Vláďa udělal, co dostal za úkol, Bowie už do konce víkendu nevyhla a i Branduška už běhala tak jak má. Někteří byli ale zhrození z časů svých pejsků (Mája dlouho neběhala, takže Zuzka nevěděla, jaké budou časy, ale Blaženka i Bowie časy přes 5 s). OKový běh jsme dali až třetí s časem 20,93 s. Do druhého rozběhu jsme nasadili Dastíka. Tentokrát pekelné časy u všech – Dasty, Bláža i Bowie časy mezi 5,11 až 5,35, do toho nějaký mínus i chybička. To tu tedy ještě nikdy nebylo. Jen Brandinka moc nepřekvapovala – vlastně překvapila, když v poslední běhu druhého rozběhu ztratila míček, ale poctivka ho ulovila a přes překážky to vzala zpět. Mezi ostatními závodníky už pomalu probíhala šuškanda, že jsou pravděpodobně postavené dráhy (nejen nakřivo, ale zřejmě i co se délky týče). Po tomto rozběhu protestovali RUPové a žádali přeměření dráhy. A ejhle – dráha byla o 1 celý metr delší. Muselo se tedy přeměřovat a tím byly konečně vysvětleny ty hrůzostrašné časy, co naši pejskové měli. Vzhledem k tomu, že některé týmy na té dlouhé dráze už běžely 2x (jako my), dostali jsme možnost nového běhu na konci dne – to jsme ale odmítli, protože nám bylo jasné, že na konci dne už žádný rekord v tom vedru netrhneme). Čekal nás tedy už jen poslední rozběh s Dastíkem, tentokrát na správně vyměřené dráze. Běh to byl zmatený a místo čtyř jsme běželi jen dva – nikdo si totiž nevšiml, že se na dráze vyvenčila Bowie po hárání. Zato si ale rozhodčí všimli plzeňského kelpiáka, který to šel přečurdit. K Bowie jsme se přiznali a rozhodčí omylem skrečovali rozběh na dva. To nám ale ani moc nevadilo – zaběhnutý čas jsme měli z dlouhé dráhy 20,93 s (asi málokdo si zaběhl čas na poslední místo a byl s ním spokojený…
SOBOTNÍ RUNNEŘI – 1. divize, Speed Trial 3×4 běhy, mezní čas není (náš vstupní čas se zařadil na 4. místo)
No nedivte se všichni, že jsme v 1. divizi – není to úplně tak naší zásluhou a rychlostí pejsků, ale na borderky se hold hlásí méně týmů zřejmě z důvodu dovolených. Někdo jásal nad první divizí, někdo se děsil, že nám tam natrhnou zadek. Tak schválně, jestli už umíme ty jednotlivé názvy: Před prvním během prvního rozběhu jsme si dali odběh a pak zkušební běh na střídačky (chachá, snad je to dobře) s pokusem o střídačku, protože jsme běželi opět v úplně jiném pořadí. Seba vymyslel pořadí Sandy, Afrička, Jerome a Baila. Vzhledem k prodloužené dráze, o které jsme ještě nevěděli, to byl vlastně docela fajn, protože jsme vůbec nevěděli, jak máme kdo střídat, protože tuhle sestavu jsme ještě nezkoušeli. Opět jsme zírali na hrozné časy. V prvním se povedly všem OKy a trochu nás tedy vyděsil cílový čas přes 19 s! Před druhým rozběhem bylo vše vysvětleno. Bailinka na nové dráze poprvé pokořila osobáček 4,79 s, ovšem všichni jsme měli velké střídačky (už jsme se zajeli na špatně postavené dráze). Střídaček 1,19; 0,15; 0,22 a 0,20 byla velikánská škoda, protože čistý čas by byl 17,92 (se střídačkami hold 18,20 s) a vylepšený rekord týmu. Probudilo to v nás naději, že tedy máme na to vylepšit rekord. Bohužel to tentokrát neklaplo, ale příště, příště určitě padne další sedmnáctka. Do druhého dne jsme šli z 5. místa a na diplomu máme uvedený špatný čas (tedy doufám, že zapisovatelé nezklamali).
VEČERNÍ ZÁBAVA
Po večerním venčení a koupačce pejsků si pro nás na večer pořadatelé připravili soutěže, tedy konkrétně se to jmenovalo „1. ročník miniHer Bez Hranic. Z každého týmu stačili tři dobrovolníci. Nás se překvapivě sešlo celkem dost, takže jsme mohli „sestavy“ obměňovat. Káťa se zúčastnila první soutěže – 10 x kolem kyblíku, doběhnout sebrat „tenisákové hovínko“ a zpět do cíle. Druhou soutěž absolvovala Káťa s Petrou a hledali jsme největší pánskou tlapu (Vláďa), která nabere vodu v bazénku, donese Petře v dlaních, ta nabere vodu do injekční stříkačky a bude se Kátě trefovat do brýlí, po potvrzení rozhodčím běžíme zpět do cíle. Tady jsme byli poškozeni, ale protest jsme nepodávali. Třetí soutěž byl trakař – tentokrát Vláďa s Milanem naplnili Lucce kelímek, který držela v puse a poté ji chňapli jako trakař a šlo se kolečko kolem kýblu a zpět. Předposlední úkol byl tajný a zaplaťpámbůh, nevím, co nás dámy osvítilo, jsme vybrali jen chlapy – Vláďu, Martina a Milana. Teprve na místě se dozvěděli úkol = poskládat co nejdelšího hada za všeho, co mají právě na sobě a na konec hada se položit sami – vyhrává nejdelší had. Naši pánové nejsou žádní drobečkové, oblečení byli poskrovnu, ale Káťa a Lucka jsme přispěly spodním prádlem (dámy fanynky mohly zapůjčovat jen spodní prádlo, nic jiného), obraly jsme je nejen o tkaničky, ale i řetízky a hodinky, no a FUNatický had byl jasně nejdelší. Poslední úkol zněl – složit za 10 minut básničku, kde se objevují slova pes, box, sex a rum. Tohoto úkolu se prvním veršem „Když jsem měla sex/posral se mi pes“ hbitě zhostila Lenka. Nějakým veršem přispěla i Petra „když je můj pes na boxu/vypadá jak na koksu“ (100% pravdivé), i Káťa přispěla narážkou na Mílu, ale byl maličko upraven. Lenka naše hovadiny celkem dobře korigovala, zasloužila si tedy přednes básně. Posléze nás dost mrzelo, že Vláďa nebo někdo jiný to nezkusil zarapovat, ale už bychom se opičili po Pirátech. Za báseň jsme sklidili velikánský potlesk. Jak jsme si stáli v jednotlivých soutěžích, nikdo nevěděl, protože pro nás bylo velkým překvapením celkové 3. místo v součtu. Absolutními vítězi se stali Dragoni (gratulace). Takový úspěch bylo třeba pořádně oslavit, sedělo a pilo se tedy do nočních hodin.
NEDĚLNÍ JUMPEŘI – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 5. místa)
Prvně jsme běželi proti Dajaveře X Fitmin, kdy na první dva běhy nastoupil Dastík s tím, že když bude pomalý, vystřídá ho Mája. První běh vedle svítilo světýlko, takže jsme zakončovali na pohodu. Ve 2. a 3. Brandinka trochu zápasila s míčkem, lovila, přitom šla k boxu s velkým náskokem, ale při lovení ji dohnali. Z toho se jednou oběma týmům povedl stejný čas, běželo se tedy celkem šest běhů. Ve čtvrtém udělala Lucka chybu, no a v posledním pro změnu lovila Blaženka míček, takže jsme to bohužel projeli 2:3, přitom časově jsme na ně měli. Poté jsme běželi s Pilsen 2 FAST, kteří snad už měli jednu prohru za sebou. První špatná střídačka posledního psa. Ve druhém to byla těsnota, ale naše výhra. Třetí běh nastoupila Mája a Káta nám to projela s chybou, ale Aneta od výsledků volala, že Bowie strašně zpomalila, ať si tedy dáváme pozor. I když ostatní měli hrozné časy (Bláže a Bowie přes 5 s), povedl se nám zázrak a za stavu 1:3 jsme Plzeňáky zřejmě vyřadili. Ufff, to je snad poprvé v životě, no a žili jsme dál. Bohužel ne dlouho. Osudnými se nám stal zase nevím, kdo, protože opět chybí poslední zápisek, tak pardon, ale víceméně jsme se vychybovali sami – Lucka chyba a pak ukrutné střídačky (např. 0,30 apod.). Naše prohra 0:3 a celkově 4. místo.
NEDĚLNÍ RUNNEŘI – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 5. místa)
Večer při soutěžích R.U.P. zjišťovali, jaké máme časy – oba týmy jsme se shodly, že v první divizi jsme spíš omylem. Dost jsme tedy doufali, že toto je jediný soupeř, se kterým se můžeme časově rovnat. Což o to, časově bychom se rovnat mohli, ale to by pejskové museli běhat sami a ne si to nechat kazit páníčky. Projeli jsme to s nimi 0:3 – první běh velké střídačky, druhý běh chyba Jeromka, třetí běh mínus Afričky. Tento rozběh jsme dali R.U.P.ům trochu zadarmo. Bailinka potvrdila svůj sobotní osobáček, ale o týmovém rekordu se nám mohlo jen zdát. Další soupeře porazit by bylo asi unikum, dalšímu soupeři jsme rozběh už rozhodně zadarmo nedali… Běželo se proti Alee – tým naděje (tým, který co nevidět pokoří 16 čas). Čekali jsme, že náš budou mít okamžitě na lopatě. První běh prošustrovala Káťa s -0,08 s, ale posun o kousek dál pomohl, takže pak už jen OKy. Aneta získala větší jistotu na startu – parádní startíky 0,07 apod.. Ve druhém běhu jsme je dali, ve třetím bohužel Jeromek vyběhl z dráhy, ale vedle také svítila světla – stihli jsme opravit rychleji. Čtvrtý rozběh se střídačkami 0,13 a 3x OK byl excelentní, do toho Bailinka opět vylepšila osobáček na 4,76 s, leč Aleáci se do toho opřeli a ani Bailinky osobáček a naše OKy nestačily. Poslední jsme projeli nejen časově, ale dvě velké střídačky a ještě chyba. Alea nás sice vyřadila, ale sama Sabina chválila napínavý běh. Vážně to někde byla těsnota a myslíme, že se za naše výkony v 1. divizi rozhodně stydět nemusíme, ostudu jsme si neuřízli. Za celý tým spokojenost, ač jsme skončili až na 5. místě.
ZÁVĚR
Spousta lidí chybu dělá, že na borderky nejezdí – jsou to jedny z našich nejoblíbenějších závodů a většinou se nám tu daří. Tentokrát to nebylo tak slavné, ale jak říkám výše – spokojenost. Umístění jsme si přivezli – sice ze soutěží, ale to nevadí a ještě máme stupně vítězů veteránků – našim páprdům moc gratulujeme. Skvělý cvičák, zázemí, bezva parta lidí, skvělé soutěže, báječné venčení a parádní ceny (obzvlášť pardálí půlitry a pardálí nosič piv nemá chybu). Že byla dráha špatně vyměřená, se může stát, i když je to rarita. Kdyby měl závody pořádat náš tým, událo by se možní i něco ještě horšího. Vždyť zrovna nedávno nám pánové přitloukli box obráceně – to by pejskové koukali, kdyby přiběhli a pro míček museli z druhé strany. Jinak po všech stránkách všechno šlapalo jak mělo, dokonce rychleji než obvykle. Moc tedy děkujeme nejen pořadatelům, ale i pomocníkům a také Máje se Zuzkou za doplnění našeho týmu. Třeba se zase někdy setkáme na dráze. No a Runneři mají pro příště našlápnuto na týmový rekord (že by na Evropě?), tak nás nezapomeňte sledova. Videa z běhů se tentokrát nedočkáte (máme jen veteránský), zato máme exkluzivní reportáž ze sobotních miniher a také jsme se pochlapili s fotečkami převážně finálových běhů – ať se líbí! No a za další fotky moc děkujeme především Denise Marcinové, jejíž album tu též sdílíme pro pobavení.
SOBOTNÍ JUMPEŘI – 3. divize, Speed Trial 4×3 běhy, mezní čas 18,57 s (náš vstupní čas se zařadil na předposlední místo)
Tým Jumperům tentokrát posílila Zuzka s Májou, zastupovala dovolenkářku Martu. Zastoupení zhostila báječně. Při odbězích nás dost vyděsila Bowie, která začala vyhýbat – vyhla několikrát, a to i když s ní někdo běžel od boxu. Vláďa pak dostal instrukce, co dělat, kudy běžet apod. Jak myslíte, že to dopadlo – je to chlap, takže vyvedl úplně pravý opak, než dostal za úkol, takže Bowie vyhla a Brandušku nenapadlo nic lepšího, než to vzít za Bowie také mimo dráhu a ještě jí přitom blafnout do ksichtu. Přednostně jsme nechali opravit Bowie, u Brandy jsme doufali, že to bylo jen krátkodobé pomatení smyslů. Vláďa dostal trochu za uši a znovu jsme mu polopatě vysvětlily, jak se má chovat. Tentokrát to klaplo, Vláďa udělal, co dostal za úkol, Bowie už do konce víkendu nevyhla a i Branduška už běhala tak jak má. Někteří byli ale zhrození z časů svých pejsků (Mája dlouho neběhala, takže Zuzka nevěděla, jaké budou časy, ale Blaženka i Bowie časy přes 5 s). OKový běh jsme dali až třetí s časem 20,93 s. Do druhého rozběhu jsme nasadili Dastíka. Tentokrát pekelné časy u všech – Dasty, Bláža i Bowie časy mezi 5,11 až 5,35, do toho nějaký mínus i chybička. To tu tedy ještě nikdy nebylo. Jen Brandinka moc nepřekvapovala – vlastně překvapila, když v poslední běhu druhého rozběhu ztratila míček, ale poctivka ho ulovila a přes překážky to vzala zpět. Mezi ostatními závodníky už pomalu probíhala šuškanda, že jsou pravděpodobně postavené dráhy (nejen nakřivo, ale zřejmě i co se délky týče). Po tomto rozběhu protestovali RUPové a žádali přeměření dráhy. A ejhle – dráha byla o 1 celý metr delší. Muselo se tedy přeměřovat a tím byly konečně vysvětleny ty hrůzostrašné časy, co naši pejskové měli. Vzhledem k tomu, že některé týmy na té dlouhé dráze už běžely 2x (jako my), dostali jsme možnost nového běhu na konci dne – to jsme ale odmítli, protože nám bylo jasné, že na konci dne už žádný rekord v tom vedru netrhneme). Čekal nás tedy už jen poslední rozběh s Dastíkem, tentokrát na správně vyměřené dráze. Běh to byl zmatený a místo čtyř jsme běželi jen dva – nikdo si totiž nevšiml, že se na dráze vyvenčila Bowie po hárání. Zato si ale rozhodčí všimli plzeňského kelpiáka, který to šel přečurdit. K Bowie jsme se přiznali a rozhodčí omylem skrečovali rozběh na dva. To nám ale ani moc nevadilo – zaběhnutý čas jsme měli z dlouhé dráhy 20,93 s (asi málokdo si zaběhl čas na poslední místo a byl s ním spokojený…
SOBOTNÍ RUNNEŘI – 1. divize, Speed Trial 3×4 běhy, mezní čas není (náš vstupní čas se zařadil na 4. místo)
No nedivte se všichni, že jsme v 1. divizi – není to úplně tak naší zásluhou a rychlostí pejsků, ale na borderky se hold hlásí méně týmů zřejmě z důvodu dovolených. Někdo jásal nad první divizí, někdo se děsil, že nám tam natrhnou zadek. Tak schválně, jestli už umíme ty jednotlivé názvy: Před prvním během prvního rozběhu jsme si dali odběh a pak zkušební běh na střídačky (chachá, snad je to dobře) s pokusem o střídačku, protože jsme běželi opět v úplně jiném pořadí. Seba vymyslel pořadí Sandy, Afrička, Jerome a Baila. Vzhledem k prodloužené dráze, o které jsme ještě nevěděli, to byl vlastně docela fajn, protože jsme vůbec nevěděli, jak máme kdo střídat, protože tuhle sestavu jsme ještě nezkoušeli. Opět jsme zírali na hrozné časy. V prvním se povedly všem OKy a trochu nás tedy vyděsil cílový čas přes 19 s! Před druhým rozběhem bylo vše vysvětleno. Bailinka na nové dráze poprvé pokořila osobáček 4,79 s, ovšem všichni jsme měli velké střídačky (už jsme se zajeli na špatně postavené dráze). Střídaček 1,19; 0,15; 0,22 a 0,20 byla velikánská škoda, protože čistý čas by byl 17,92 (se střídačkami hold 18,20 s) a vylepšený rekord týmu. Probudilo to v nás naději, že tedy máme na to vylepšit rekord. Bohužel to tentokrát neklaplo, ale příště, příště určitě padne další sedmnáctka. Do druhého dne jsme šli z 5. místa a na diplomu máme uvedený špatný čas (tedy doufám, že zapisovatelé nezklamali).
VEČERNÍ ZÁBAVA
Po večerním venčení a koupačce pejsků si pro nás na večer pořadatelé připravili soutěže, tedy konkrétně se to jmenovalo „1. ročník miniHer Bez Hranic. Z každého týmu stačili tři dobrovolníci. Nás se překvapivě sešlo celkem dost, takže jsme mohli „sestavy“ obměňovat. Káťa se zúčastnila první soutěže – 10 x kolem kyblíku, doběhnout sebrat „tenisákové hovínko“ a zpět do cíle. Druhou soutěž absolvovala Káťa s Petrou a hledali jsme největší pánskou tlapu (Vláďa), která nabere vodu v bazénku, donese Petře v dlaních, ta nabere vodu do injekční stříkačky a bude se Kátě trefovat do brýlí, po potvrzení rozhodčím běžíme zpět do cíle. Tady jsme byli poškozeni, ale protest jsme nepodávali. Třetí soutěž byl trakař – tentokrát Vláďa s Milanem naplnili Lucce kelímek, který držela v puse a poté ji chňapli jako trakař a šlo se kolečko kolem kýblu a zpět. Předposlední úkol byl tajný a zaplaťpámbůh, nevím, co nás dámy osvítilo, jsme vybrali jen chlapy – Vláďu, Martina a Milana. Teprve na místě se dozvěděli úkol = poskládat co nejdelšího hada za všeho, co mají právě na sobě a na konec hada se položit sami – vyhrává nejdelší had. Naši pánové nejsou žádní drobečkové, oblečení byli poskrovnu, ale Káťa a Lucka jsme přispěly spodním prádlem (dámy fanynky mohly zapůjčovat jen spodní prádlo, nic jiného), obraly jsme je nejen o tkaničky, ale i řetízky a hodinky, no a FUNatický had byl jasně nejdelší. Poslední úkol zněl – složit za 10 minut básničku, kde se objevují slova pes, box, sex a rum. Tohoto úkolu se prvním veršem „Když jsem měla sex/posral se mi pes“ hbitě zhostila Lenka. Nějakým veršem přispěla i Petra „když je můj pes na boxu/vypadá jak na koksu“ (100% pravdivé), i Káťa přispěla narážkou na Mílu, ale byl maličko upraven. Lenka naše hovadiny celkem dobře korigovala, zasloužila si tedy přednes básně. Posléze nás dost mrzelo, že Vláďa nebo někdo jiný to nezkusil zarapovat, ale už bychom se opičili po Pirátech. Za báseň jsme sklidili velikánský potlesk. Jak jsme si stáli v jednotlivých soutěžích, nikdo nevěděl, protože pro nás bylo velkým překvapením celkové 3. místo v součtu. Absolutními vítězi se stali Dragoni (gratulace). Takový úspěch bylo třeba pořádně oslavit, sedělo a pilo se tedy do nočních hodin.
NEDĚLNÍ JUMPEŘI – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 5. místa)
Prvně jsme běželi proti Dajaveře X Fitmin, kdy na první dva běhy nastoupil Dastík s tím, že když bude pomalý, vystřídá ho Mája. První běh vedle svítilo světýlko, takže jsme zakončovali na pohodu. Ve 2. a 3. Brandinka trochu zápasila s míčkem, lovila, přitom šla k boxu s velkým náskokem, ale při lovení ji dohnali. Z toho se jednou oběma týmům povedl stejný čas, běželo se tedy celkem šest běhů. Ve čtvrtém udělala Lucka chybu, no a v posledním pro změnu lovila Blaženka míček, takže jsme to bohužel projeli 2:3, přitom časově jsme na ně měli. Poté jsme běželi s Pilsen 2 FAST, kteří snad už měli jednu prohru za sebou. První špatná střídačka posledního psa. Ve druhém to byla těsnota, ale naše výhra. Třetí běh nastoupila Mája a Káta nám to projela s chybou, ale Aneta od výsledků volala, že Bowie strašně zpomalila, ať si tedy dáváme pozor. I když ostatní měli hrozné časy (Bláže a Bowie přes 5 s), povedl se nám zázrak a za stavu 1:3 jsme Plzeňáky zřejmě vyřadili. Ufff, to je snad poprvé v životě, no a žili jsme dál. Bohužel ne dlouho. Osudnými se nám stal zase nevím, kdo, protože opět chybí poslední zápisek, tak pardon, ale víceméně jsme se vychybovali sami – Lucka chyba a pak ukrutné střídačky (např. 0,30 apod.). Naše prohra 0:3 a celkově 4. místo.
NEDĚLNÍ RUNNEŘI – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 5. místa)
Večer při soutěžích R.U.P. zjišťovali, jaké máme časy – oba týmy jsme se shodly, že v první divizi jsme spíš omylem. Dost jsme tedy doufali, že toto je jediný soupeř, se kterým se můžeme časově rovnat. Což o to, časově bychom se rovnat mohli, ale to by pejskové museli běhat sami a ne si to nechat kazit páníčky. Projeli jsme to s nimi 0:3 – první běh velké střídačky, druhý běh chyba Jeromka, třetí běh mínus Afričky. Tento rozběh jsme dali R.U.P.ům trochu zadarmo. Bailinka potvrdila svůj sobotní osobáček, ale o týmovém rekordu se nám mohlo jen zdát. Další soupeře porazit by bylo asi unikum, dalšímu soupeři jsme rozběh už rozhodně zadarmo nedali… Běželo se proti Alee – tým naděje (tým, který co nevidět pokoří 16 čas). Čekali jsme, že náš budou mít okamžitě na lopatě. První běh prošustrovala Káťa s -0,08 s, ale posun o kousek dál pomohl, takže pak už jen OKy. Aneta získala větší jistotu na startu – parádní startíky 0,07 apod.. Ve druhém běhu jsme je dali, ve třetím bohužel Jeromek vyběhl z dráhy, ale vedle také svítila světla – stihli jsme opravit rychleji. Čtvrtý rozběh se střídačkami 0,13 a 3x OK byl excelentní, do toho Bailinka opět vylepšila osobáček na 4,76 s, leč Aleáci se do toho opřeli a ani Bailinky osobáček a naše OKy nestačily. Poslední jsme projeli nejen časově, ale dvě velké střídačky a ještě chyba. Alea nás sice vyřadila, ale sama Sabina chválila napínavý běh. Vážně to někde byla těsnota a myslíme, že se za naše výkony v 1. divizi rozhodně stydět nemusíme, ostudu jsme si neuřízli. Za celý tým spokojenost, ač jsme skončili až na 5. místě.
ZÁVĚR
Spousta lidí chybu dělá, že na borderky nejezdí – jsou to jedny z našich nejoblíbenějších závodů a většinou se nám tu daří. Tentokrát to nebylo tak slavné, ale jak říkám výše – spokojenost. Umístění jsme si přivezli – sice ze soutěží, ale to nevadí a ještě máme stupně vítězů veteránků – našim páprdům moc gratulujeme. Skvělý cvičák, zázemí, bezva parta lidí, skvělé soutěže, báječné venčení a parádní ceny (obzvlášť pardálí půlitry a pardálí nosič piv nemá chybu). Že byla dráha špatně vyměřená, se může stát, i když je to rarita. Kdyby měl závody pořádat náš tým, událo by se možní i něco ještě horšího. Vždyť zrovna nedávno nám pánové přitloukli box obráceně – to by pejskové koukali, kdyby přiběhli a pro míček museli z druhé strany. Jinak po všech stránkách všechno šlapalo jak mělo, dokonce rychleji než obvykle. Moc tedy děkujeme nejen pořadatelům, ale i pomocníkům a také Máje se Zuzkou za doplnění našeho týmu. Třeba se zase někdy setkáme na dráze. No a Runneři mají pro příště našlápnuto na týmový rekord (že by na Evropě?), tak nás nezapomeňte sledova. Videa z běhů se tentokrát nedočkáte (máme jen veteránský), zato máme exkluzivní reportáž ze sobotních miniher a také jsme se pochlapili s fotečkami převážně finálových běhů – ať se líbí! No a za další fotky moc děkujeme především Denise Marcinové, jejíž album tu též sdílíme pro pobavení.
|
|